Rejštejn

Geopark

V roce 2016 vznikl Geopark Královská Šumava jako projekt místního spolku Českého svazu ochránců přírody Rejštejn. Cílem geoparku je prezentace území, iniciace obnovy identity místních obyvatel, koordinace rozvojových projektů „odspoda", a to vše s využitím znalostí území od jeho geologického podloží, geomorfologie, vodstva, přírodního prostředí a historie osídlení i obživy místních lidí.

Umístění sídla geoparku právě do Rejštejna má více důvodů. Nejde jen o do češtiny přeložený název tohoto původně královského horního města, ale i jeho polohu na soutoku dvou zlatonosných řek, na vstupu do jejich nádherných hlubokých údolí s historií královského zlatorudného revíru.

Geobod

První návštěvnické zařízení geoparku bylo zřízeno právě v Rejštejně formou Návštěvnického geobodu s možností objednávky komentovaných výletů do okolí.

Přijďte se podívat či si popovídat o kraji přírodních unikátů i o lidské historii Rejštejna a okolí. Že je o co stát, věděl i spisovatel Šumavy Karel Klostermann, jehož část rodiny v Rejštejně také žila. Sám často trávil dovolené v tzv. Bílém domku ve stráni nad Rejštejnem s výhledem na kouzelnou Otavu a její nejhlubší šumavské údolí. Podobně jako Univ. Prof. Josef Kunský, který se věnoval studiu geomorfologie otavského údolí.

Naše malé návštěvnické zařízení vzniklo díky spolupráci se společností SpiritAesthetic, s.r.o., partnerem Geoparku Královská Šumava a za přispění prostředků státního rozpočtu ČR z programu MMR v rámci Podpory cestovního ruchu v regionech v roce 2019.

 

Rejštejnské údolí

Rejštejn se nachází na hranici Národního parku Šumava. Šumava je jedním z nejstarších pohoří střední Evropy. Jak její horstvo stárlo, nabývalo také na geologické rozmanitosti. Typická říční údolí šumavských řek vypráví příběhy vzniku místního horstva. Právě v jednom takovém údolí, při soutoku řeky Otavy a Losenice, se nachází i Rejštejn, o jehož bohatství věděli již někdejší králové naší země. Samotné městečko Rejštejn se nachází v nadmořské výšce 568 metrů.

Moldanubikum a vznik Šumavy

Srážka prakontinentů Gondwany a Eurameriky zapříčinila hercynské neboli variské vrásnění, které dalo vzniknout masivu moldanubika. V té době však jejich horniny dřímaly desítky kilometrů v podzemí, aby je nárazy litosférických desek o 40 milionů let později nechaly vyvřít na povrch v podobě amfibolních a granulitních hornin. Od španělské Galicie přes Bretaň a západní Evropu přes Českou kotlinu až po Ural se táhne pásemné pohoří, jehož vznik sahá do doby před 380 miliony let.

Krajina a historie Rejštejna

Údolí je utvářeno svahy - úbočími několika působivých vrchů. Jedním takovým je Klostermannův vrch. Radkovský vrch se jako impozantní pyramida tyčí nad řečištěm Otavy před samotným Rejštejnem. Za zmínku stojí přilehlý skalní masiv Maierovy skály. Hezké vycházky jsou potom na Kozí hřbety, kam se dojde stezkou od rejštejnského kostela sv. Bartoloměje, na jehož hřbitůvku je pohřbena rovněž část rodiny Karla Klostermanna.

O lesích a rostlinách

V oblasti Rejštejna, stejně jako v jiných částech Pošumaví se již téměř nesetkáme s původními porosty pralesních smrků. Většinu smrků v nižších částech Šumavy totiž vysázel pro jeho vhodné ekonomické vlastnosti v minulosti člověk. V průběhu novověku monokultury smrku ztepilého pro jeho výhodné vlastnosti v daných lokalitách zaplavily šumavská prostranství a paradoxně také podpořily kůrovcové kalamity.

O zvířatech

Se změnami vyvolanými působením člověka na krajinu se změnily i poměry v druhovém složení našich lesů a luk. Vlivem vyhubení většiny velkých predátorů a odlesněním značné části půdy se v ČR i na Šumavě nad míru daří zástupcům jelenovitých (srnec obecný, jelen evropský, los evropský). Z větších predátorů je zde důležitá také liška obecná a navrácený rys ostrovid a vlk obecný. Z menších šelem se na Rejštejnsku můžeme setkat s kunou lesní, lasicí hranostajem, lasicí kolčavou či s jezevcem lesním.  Elegantním predátorem obývající břehy vodních toků nejen na Šumavě je vydra říční.

Ptačí perspektiva

Šumava je zařazena mezi speciálně chráněná území, na nichž se vyskytují vzácné ptačí druhy.  I na Rejštejnsku se můžeme setkat se vzácným ptactvem. Jedním z nich je ptáček s exotickým zjevem, jenž signalizuje čisté životní prostředí a pobývá v blízkosti břehů horských potoků, ledňáček říční. Skorec vodní je pro oblast rejštejnského údolí také typický. Jmenujme také čápa černého, volavku popelavou, krkavce velkého či ořešníka kropenatého. Ze sov puštíka bělavého, sýce rousného, kulíška nejmenšího.

Život v řece a jak to bylo s lososy

Vodní toky na Šumavě svou rychlostí a čistotou byly vždy domovem zajímavých živočichů. Že však pstruzi a lipani nejsou jedinými lososovitými druhy Šumavy, dokazuje bohatá historie lovu zpracování lososů. Ještě začátkem 20. století do českých vod táhli ze Severního moře lososi obecní. Tyto až metr veliké ryby se těšily známé oblibě a během pozdního středověku a raného novověku byly dokonce v Rejštejně umělé lososí chovy. Dříve se Šumava mohla těšit ze silných tahů těchto ryb na trdliště v toku Křemelné a Roklanského potoka.

O lidech

Osídlení Šumavy člověkem sahá až do dob lovců a sběračů. První trvalé osídlení je ovšem přičítáno Keltům. Počátky samotného Rejštejna sahají zřejmě až do 13. století, kdy byl rozptýlenou a dlouhou osadou, z níž se vyvinulo jakési dvouměstí. Z osady „na kopci" nakonec vznikly v 16. století Kašperské Hory, kdežto v údolí Otavy vznikl tehdy Dolní Rejštejn, nebo také Rejchštejnec. V roce 1584 dostalo městečko od Rudolfa II. úplnou samostatnost a stalo se z něj tak město s vlastní samosprávou. Na průmyslovou minulost této oblasti upozorňují zbytky bývalé Watzlawickovy továrny a budovy bývalé sklárny Lötz, i zastřešené zbytky starých sklářských hutí na úbočí Huťské hory.

Nabídka komentovaných geotoulek

Vydejte se s vyškoleným průvodcem na dobrodružné výpravy za poznáním zdejšího přírodního bohatství.

Doporučené vybavení: vhodná outdoorová obuv a oblečení

Občerstvení: v ceně (na konci výletu)

Info: Návštěvnický geobod Rejštejn je výchozím místem, kde se setkáte se svým vyškoleným průvodcem a kde naučná výprava po rejštejnském okolí začíná i končí.

Kamenná moře Maiersteinu

(cca 5 km / středně obtížná / doba trvání: cca 2 - 3 hodiny)

Výchozí bod: Geobod Rejštejn

Doporučené vybavení: pevná obuv a oblečení pro pohyb v přírodě odpovídající aktuálnímu počasí

Objednejte si výpravu

Tajemný Boint

(cca 5 km, / středně obtížná / doba trvání: cca 2 - 3 hodiny)

Výchozí bod: Geobod Rejštejn

Doporučené vybavení: pevná obuv a oblečení pro pohyb v přírodě odpovídající aktuálnímu počasí

Objednejte si výpravu

Cesta do divočiny na Radkovský vrch

(cca 6 km / náročná / doba trvání: cca 3 hodiny /)

Výchozí bod: Geobod Rejštejn

Doporučené vybavení: pevná obuv a oblečení pro pohyb v přírodě odpovídající aktuálnímu počasí

Objednejte si výpravu

Romantický Klostermannův vrch

(cca 8 km/ nenáročná/ doba trvání: cca 3 hodiny)

Výchozí bod: Geobod Rejštejn

Doporučené vybavení: pevná obuv a oblečení pro pohyb v přírodě odpovídající aktuálnímu počasí

Objednejte si výpravu

Cesta do historie podél Losenice

(cca 5 km/ nenáročná/ doba trvání: cca 2,5 hodiny)

Výchozí bod: Návštěvnický geobod Rejštejn, Kašperskohorská č.p.59, Rejštejn

Doporučené vybavení: pevná obuv a oblečení pro pohyb v přírodě odpovídající aktuálnímu počasí

Objednejte si výpravu

Geotoulky

Vydejte se s vyškoleným místním průvodcem na jednu z výprav za poznám zdejšího přírodního a kulturního dědictví.

Naši pečlivě vybíraní a školení průvodci vás v malých skupinkách zavedou do míst, která byste možná sami nenašli a ukáží vám Šumavu tak, jak je nám nejdražší: divoká, ale i tichá, zamyšlená a mimo hlavní turistické trasy - v osobním doprovodu těch, co jí rozumějí. Pokud hledáte skutečné poznání, chcete nahlédnout za její vnější slupku a porozumět souvislostem, bez pochybností vás zavedou k tomu podstatnému.

Ministerstvo pro místní rozvoj